Pěstovat zeleninu tak, aby se sklízelo průběžně od časného jara do pozdního podzimu, není otázkou štěstí ani velkého pozemku. Rozhoduje plánování. Většina druhů zeleniny se dá vysévat v několika vlnách, a právě tím se prodlužuje období sklizně. Základem je vědět, jak dlouho jednotlivé plodiny rostou, kdy přicházejí první mrazy a kolik místa na záhonech je k dispozici. Bez těchto tří údajů se plán změní v hádání a část úrody přijde nazmar.

První vrstvu tvoří rané plodiny, které zvládají chlad a dají se vysévat už v březnu nebo na začátku dubna. Patří sem ředkvičky, salát, špenát, hrách nebo raná mrkev. Právě u mrkve se vyplatí vědět, jak správně postupovat při výsevu, protrhávání a sklizni, protože špatné protrhávání je nejčastější důvod, proč úroda zůstane drobná – Mrkev na záhonu - výsev, protrhávání a sklizeň shrnuje postup krok za krokem. Po sklizni raných druhů se uvolní místo a záhon se dá osázet znovu, což je přesně ten princip, na kterém postupné výsevy stojí.

Druhou vlnu vyséváme od května do června. V tomto období se daří teplomilným plodinám, jako jsou fazole, cukety, okurky nebo kukuřice. U nich platí, že se vyplácí vysévat po menších dávkách v odstupu dvou až tří týdnů, ne všechno najednou. Když dozraje celý záhon ve stejný týden, úrodu nestíháme zpracovat a část znehodnotíme. Rozložením výsevu do několika termínů získáme menší, ale pravidelné dávky čerstvé zeleniny. Stejný princip funguje i u bylinek, které jinak rychle vybíhají do květu.

Třetí vlna patří podzimu. Od července do srpna vyséváme plodiny, které potřebují chladnější konec sezony – špenát, polníček, ředkvičky, salát nebo jarní cibulku. Tyto druhy zvládnou první lehké mrazy a často chutnají lépe než ty jarní. Pokud pěstujeme v chladnější oblasti, pomůže zakrytí netkanou textilií, které posune sklizeň o dva až tři týdny. Na konci sezony se vyplatí zapsat si, co se osvědčilo a co ne. Příští plán pak vznikne za půl hodiny a bude přesnější než ten letošní.