Cena ortodontické léčby není jedna částka, kterou najdete v ceníku a hotovo. Skládá se z několika položek a liší se podle věku pacienta, typu rovnátek i složitosti vady. U dětí se často začíná už v mléčném chrupu, u dospělých se naopak řeší hlavně estetika a funkce skusu. Právě proto se vyplatí ptát se předem, co všechno je v ceně zahrnuto a co se bude doplácet zvlášť.

Základní rozdělení je na snímatelné a pevné aparáty. Snímatelné se používají spíš u menších dětí a bývají levnější, ale léčba trvá déle a záleží na spolupráci pacienta. Pevná rovnátka, ať už kovová, keramická, nebo samoligovací, jsou dražší, ale účinnější u složitějších případů. Pokud vás zajímá konkrétní rozpis, jaké jsou ceny fixních kovových rovnátek v roce 2026, najdete v přehledu i to, co obvykle podléhá doplatku. Kovová rovnátka patří k nejdostupnějším, keramická bývají o několik tisíc dražší a neviditelná řešení se pohybují ještě výš.

Kromě samotného aparátu se platí vstupní vyšetření, rentgeny, otisky nebo skeny, pravidelné kontroly a nakonec retenční fáze. Retence není volitelná – bez ní se zuby mohou vrátit zpět. U dospělých se navíc častěji přidávají extrakce, minišrouby nebo úprava skusu, což cenu zvyšuje. Děti mají výhodu v tom, že část léčby může hradit pojišťovna, ale jen při splnění podmínek a u určitých vad. U dospělých si většinu nákladů platí pacient sám.

Reálná částka se tedy nedá shrnout jednou cifrou. U dětí se léčba často vejde do nižších desítek tisíc korun, u dospělých může přesáhnout i sto tisíc, zvlášť když se kombinuje více postupů. Než se rozhodnete, nechte si spočítat individuální plán a zeptejte se, co se stane, když se léčba protáhne. Rozdíl mezi cenou na papíře a skutečně zaplacenou částkou bývá právě v těchto detailech.