Malá zahrada není handicap, pokud se záhony plánují s rozmyslem. Hlavní chybou bývá pěstovat stejnou zeleninu na stejném místě rok co rok. Půda se tím vyčerpá, množí se choroby a škůdci, kteří přezimují v půdě, a úroda postupně slábne. Řešením je střídání plodin neboli osevní postup. Zeleninu rozdělte do skupin podle nároků na živiny a čeledi. Plodová zelenina, jako jsou rajčata, papriky, okurky nebo cukety, patří mezi náročné. Košťáloviny, tedy zelí, květák a brokolice, také spotřebují hodně živin. Listová zelenina, jako salát a špenát, potřebuje hlavně dusík. Kořenová zelenina, mrkev, petržel a cibule, si vystačí s méně živinami. Luskoviny, hrách a fazole, naopak půdu obohacují o dusík.

Záhony proto rozdělte na tři nebo čtyři díly a jednotlivé skupiny každý rok posouvejte. Po plodové zelenině přijde na řadu listová, pak kořenová a nakonec luskoviny. Tím se přeruší koloběh chorob a půda dostane čas na regeneraci. Mezi záhony nezapomeňte na cestičky, které usnadní přístup a zamezí utužování půdy. Pokud si nejste jisti, jak přesně plodiny po sobě řadit, na stránce uromexilforte.cz najdete podrobný návod k osevnímu postupu a střídání zeleniny, včetně tabulek a příkladů pro malé zahrady. Plánujte na papír ještě před výsevem, ušetříte si zbytečné chyby.

Zdravá půda není jen otázka střídání. Každý podzim záhony zryjte jen mělce, přidejte kompost a nechte půdu odpočívat. Nikdy nenechávejte půdu holou přes zimu, zasijte zelené hnojení, například hořčici nebo žito. Ty chrání povrch před erozí, potlačují plevel a po zapravení dodají organickou hmotu. Mulčování mezi řádky udrží vlhkost a omezí výpar. Pokud se objeví choroby, jako je plíseň nebo háďátka, nepěstujte postiženou plodinu na stejném místě alespoň tři roky. Malá zahrada vyžaduje kompromisy, ale promyšlené střídání a péče o půdu dokážou udržet úrodu stabilní i na několika metrech čtverečních.